Jdi na obsah Jdi na menu
 


OD MORAVY K DUNAJI V KVĚTNU 2013

11. 5. 2013

 

OD MORAVY K DUNAJI V KVĚTNU 2013
Prolog
V loňském roce se mi nevydařila moje vyjížďka do Burgenlandu a to z důvodu nehorázných veder, které kardiakovo srdce nevydrželo a po čtyřech dnech trápení jsem to vzdal a potupně se vrátil domů. K letošní jízdě jsem vyrazil již začátkem měsíce května, kdy ještě vysoká temperatura nehrozila a byl předpoklad, že výlet zdárně dokončím. Naplánoval jsem si čtyřdenní cyklovýlet od řeky Moravy k Dunaji a navíc kolečko po městě Vídeň. Spakoval jsem spacák, karimatku, esšus, PB vařič, trochu potravin a pár drobnosti, hodil vše na kolo a moje cesta mohla začít. (Kdyby někoho zajímalo proč neberu stan, tak to je proto, že spoléhám na dobrodiní a soucit některé s postarších rakušanek, která by mě přijala pod svou střechu. Bohužel, nestalo se tak, musel jsem spát pod širákem.)
Drama
Na cestu jsem vyrazil vlakem z F-M do Devínské Nové Vsi s přestupy v Ostravě, Hranicích, Břeclavi a Kútech, abych před polednem svou jízdu vlakem ukončil. Na nádraží jsem připevnil bagáž na kolo a vyrazil do terénu. K mostu přes řeku Moravu je to cca 1km a jsou tam zbytky tzv. železné opony, drátěný plot a bunkr. V loňském roce tu byl otevřen nový most Svobody, který je určen pěšákům a cyklistům pro cesty do Rakous a zpět. Překonávám tok řeky Moravy a rázem se ocitám na území Dolního Rakouska. Přede mnou na kopečku leží zámek Hof, ale nezastavuji, už jsem tam 2x byl. Hof je největší zámek na Moravském poli a nachází se v osadě Schlosshof. Následuje lovecký zámek Niederweiden, který byl postaven pro prince Savojského a později se stal majetkem císařského domu. Ani tu se nezastavuji a mířím k městečku Engelharstetten a pokračuji k zámku Eckartsau, jenž leží v Národním parku Donau-Auen a je majetkem Rakouské republiky. Prohlížím si nádvoří zámku a přilehlý park, udělám pár snímků a směřuji dál na Donauradweg směrem k Vídní. Po dvou hodinách monotonní jízdy uhýbám z cyklostezky a přes Schönau a.d.Donau a Mühlleiten končím dnešní etapu na mém oblíbeném místě v obci Gross-Enzersdorf. Závěr etapy jsem jel po polňačkách a celý utřepaný si chystám propriety na spaní. Dávám si jednoho Radegasta, něco k jídlu a na závěr kafé 3/1. Celou noc bouřilo a z mraků se valila voda. Štěstí, že jsem byl pod střechou.
Zrána opět vařím nezbytné kafíčko a polykám něco malého ze zásob. Uklízím po sobě bivak a nasedám na kolo k další cestě. Dnes mě čeká Vídeň se svým provozem a to je vždy dobrodružství. Najíždím opět na Dunajskou cyklostezku a přede mnou už vidím první dunajský most přes který se dostávám na Donauinsel a po pár km po dalším mostě do Prátru. Chvílí jedu po Hauptallee mezi spoustou běžců, bruslařů a cyklistů, kteří tu trýzní svá těla a schvácení tu pobíhají a pojíždějí. Vyjíždím z parku směrem k hřbitovu St. Marxer Friedhof, kde se chci podívat na hrob W. A. Mozarta a zdejší další zajímavé náhrobky vyvedené v biedermeierovském stylu. Několikrát jsem se musel ptát na cestu, chvílí jet po chodníku, ale nakonec jsem do cíle dorazil. Pochodil jsem po hřbitově, udělal pár obrázků a vydal se k další cestě do centra. Jedu zpět k Donaukanálu a kolem něho hledám odbočku k místu, kde stojí zajímavá stavba – Hundertwasserhaus, který je ve Vídní jedním z nejznámějších děl architekta Hurdentwassera.  Vzhled Hundertwasserova domu je odrazem jeho celoživotních tvrzení a myšlenek. Neobsahuje tedy rovné nebo dokonce nějakým způsobem pravidelné linie. Fasáda obsahuje množství pestrých barev a dům je jak zvenčí tak uvnitř porostlý zelení. Prohlížím, fotím a jedu dál po Rotenturmstrasse k dómu sv. Štěpána. Je tu jednosměrka a houfy lidí. Proplétám se mezi nimi, udělám několik snímků kostela a rychle pryč. Dělám kolečko kolem Hofburgu, jedu přes Heldenplatz k parlamentu a dále k radnici. Sedám si v parku, abych posvačil a náhle začalo prudce pršet. Přeháňka trvala asi ¾ hodiny a tak jsem mohl jet dále. Zastavuji se u pomníku Marie-Terezie a jedu dále na Schwarzenbergerplatz k pomníku osvoboditelů Vídně z roku 1945. Začíná znovu pršet a tak budu muset svou prohlídku Vídně ukončit. Chvilku pojíždím a chvilku se někde schovávám před deštěm, nemá to konce a večer se blíží. Je třeba vypadnout z města a vrátit se na místo bivaku. Přede mnou je 20km jízdy a už mě to přestává bavit. Konečně déšť ustává a já mohu vyrazit. Rychle zpátky do Prátru a přes dva mosty na druhý břeh Dunaje a už jsem v pohodě.  Jedu k svému nocležišti a i když mě ještě několikrát  zkropil déšť, už mi to nevadí. Chystám se k noclehu a studenou večeři zapíjím pivem. Dělám si písemné poznámky z cesty a labužnicky srkám kávu. Pršet už docela přestalo a tak v klidu usínám.
Je ráno, chystám něco k snědku a pomalu balím cajk. Vyrážím směrem k východu a proti mně fouká vítr. Přijíždím do obce Orth a.d.Donau, fotím zdejší zámek a opět se připojuji na cyklostezku Vídeň – Bratislava. Po cyklostezce se dostávám k mostu přes Dunaj (Donaubrücke), přejíždím most a zastavuji se v Bad Deutsch-Altenburg. Jsou to lázně, jež jsou známy svými sirnými a jodovými prameny již od časů římské říše. Vedle ležel kdysi římský tábor Carnuntum, který zajišťoval bezpečnost na tzv. Jantarové stezce. Sídlili zde římští císařové Marcus Aurelius a Septimus Severus. Odpočívám v parku a odjíždím hledat místo k přespání. Vracím se na druhý břeh Dunaje a hodlám strávit noc na pěkném odpočívadle pod Donaubrücke . Chystám večeři, ale v tu ránu na mě zaútočily roje krvelačných komárů. Spěšně dojídám a rychle se pakuju pryč. Jedu dál od řeky v domnění, že mě dál komáři nebudou pronásledovat. Opak byl ale pravdou, zrůdy útočily dále a nedalo se uniknout. Zrodilo se ve mně radikální rozhodnutí. Než se nechat sežrat tak radši skončit a jet domů. Skočil jsem na kolo a vracel se zpět k výchozímu místu mého putování. Šlapal jsem ze všech zbývajících sil a tak již potmě jsem dorazil na žst. Devínská Nová Ves, přebalil bagáž k cestě vlakem a 5 minut před půlnoci se vydal na cestu domů. Bohužel moje jízda vlakem skončila na slovenské hranici v žst. Kúty. Další spoj směrem Břeclav – Ostrava bude vypraven až ráno v 5,00 hodin. Vybalil jsem spacák, lehl na lavici a tak přečkal noc. Ráno jsem v pohodě naložil kolo do vlaku, abych bez větších komplikací dorazil domů, do F-M v 10,30hod.
Epilog
Účelem této cesty bylo otestování mého zdravotního stavu a další způsobilosti k výkonnostní turistice. Cesta se celkem vydařila, jen toho deště mohlo být o trochu méně. Utratil jsem 170,-Kč za jízdenku tam a zpět, 100,-Kč a 2€ za dopravu kola. V Bille jsem si koupil 2 piva za 2€.
Celková známka: -2
Cestu absolvoval a poznámkami opatřil:
Dušan Mlýnek, KČT Lysá hora
 

Náhledy fotografií ze složky OD MORAVY K DUNAJI V KVĚTNU 2013

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář